- Štítky blogu
Jak se staví meč Munenori (1. část)
Když se se zákazníky bavím o případných úpravách mečů, často se mě ptají, co že to vlastně na těch mečích všechno dělám. Nedokáží si samozřejmě představit, co která část meče obnáší za úpravy, pokud chtějí například výměnu tsuby (záštity) za jinou. Nejen, že je potřeba dopasovat tsubu na daný nakago (řap na čepeli). Každá tsuba má také jinou tloušťku a proto musí být upravena délka tsuky (rukojeti), provedeno nové tsukamaki (oplet rukojeti) a vyměněna kůže pod opletem.
V sérii 4 článků vám postupně ukáži, jak může vypadat taková kompletní přestavba meče, přičemž se pokusím i nastínit případné problémy, které při takové přestavbě mohou nastat. Všechny meče prodávané pod značkou „Munenori“, mi chodí v tom nejzákladnějším provedení a následně je tedy upravuji a měním často vše vyjma čepele, stejně jako tomu bude v případě tohoto meče. Věřím, že pro většinu zájemců o repliky samurajských mečů to bude zajímavé čtení a pro některé odvážnější, kteří se rozhodnou upravit si vlastní meč, i inspirace do budoucna. V neposlední řadě bych také byl rád, kdyby tyto články měly přínos i pro ostatní prodejce a tedy ve výsledku i pro jejich zákazníky, protože konkurenci samozřejmě sleduji a nemohu si nevšimnout, že ve většině případů se jedná stále pouze o překupníky, kteří prodávají meče tak, jak je zakoupí u výrobce nebo distributora. Samostatnou kapitolou jsou pak prodejci, kteří nemají zboží fyzicky skladem. To pak putuje přímo od výrobce k zákazníkovi a prodejci jej tak vlastně ani sami nevidí (drop shipping). Je pochopitelné, že některé vady se projeví až po určité době používání mečů, ale pokud již koupíte meč s vadou, které si prodejce musel všimnout, jako například vůle v rukojeti, pohyblivá tsuba, nebo nesedící saya, je to velká vada na kráse často velmi drahého předmětu. Navíc vzhledem k jednoduchosti opravy a poměrně nízkým nákladům na ni, i z mého pohledu zbytečná. Ovšem snaha udržet ceny co nejníže oproti konkurenci a snadný výdělek bohužel často vítězí nad spokojeností zákazníka.
Když jsem se rozhodoval pro psaní tohoto článku, bylo mi jasné, že se nemůže jednat o jen tak nějaký meč a proto jsem pro něj vybral tu nejlepší čepel, respektive meč v základním provedení, který jsem měl skladem. Jedná se o soshu gitae z tamahagane, jaká byla použita například u Munenori Tamahagane Katany Jin a Jang. Tuto čepel jsem si schovával opravdu na něco speciálního, protože byla vyrobena přesně tak, jak jsem si představoval. Celkově velmi masivní a s hiraniku. Mělo by se tedy jednat o skutečně výkonnou zbraň, nejlépe pro někoho se silnějšími pažemi, aby ji byl schopen dobře ovládat.
Níže tedy pro začátek uvádím fotografie a seznam dílů, ať si uděláte představu, s čím vlastně budu pracovat. Ovšem raději si nedělejte představu, jak meč bude vypadat na konci, protože to bude pravděpodobně úplně jinak. Většina mečů, které přestavuji, jsou originály vzhledem k použitým materiálům a kování. Používám například rohy zvířat, kousky stabilizovaného dřeva, zajímavé kameny nebo unikátní kování, které se prodává pouze v omezeném množství. Tak tedy vznikají myslím si, že zajímavé originály. Při jejich výrobě si však musím dávat opravdu velký pozor, vzhledem k tomu, že mám často daný materiál pouze na jeden meč. Nejednou se mi samozřejmě stalo, že meč nakonec vypadal úplně jinak, protože jsem jednoduše při jeho výrobě materiál znehodnotil a musel použít jiný. Bohužel každý materiál se chová jinak a ne všechny materiály je možno s úspěchem kombinovat, ne tak současně opracovávat. Navíc, když s nimi pracujete poprvé, nikdy to není podle představ. Se všemi uvedenými materiály jsem však již v minulosti pracoval, proto doufám, že žádné výraznější změny provádět nebudu muset. Díly v seznamu jsou řazeny podle fotografií a jejich rozložení na nich odshora dolů a zleva doprava.
Seznam použitých dílů:
- Mosazná tsuba v provedení mokko (záštita)
- Dvojitý habaki (prstenec mezi tsubou a ostřím - mosaz, měď)
- Mosazné menuki (ozdoby na rukojeti)
- Mosazné seppy (podložky pod tsubou - pozlacené)
- Mosazné shitodome (ozdoby na kurigatě)
- Jaspis
- Saya z dubového dřeva, s plastovým koiguchi (pochva s plastovým kroužkem na ústí)
- Stabilizovaná bříza v tmavě hnědé pryskyřici
- Kůže z mořského hada
- Kulatá šňůra z hověziny (tloušťka 3 mm)
- Plochá šňůra z teletiny (šířka 10 mm)
- Tsuka z původního meče
- Nagasa z původního meče (čepel)
Před započetím kompletace jednotlivých dílů, bude potřeba několik předběžných úprav a nakonec několik úprav závěrečných. Vše musí být řádně dopasováno. Jedná se kromě čepele o sériově vyráběné díly, které pokud nechám tak jak jsou, sice na sebe napasuji, ale budou buď příliš volné, nebo příliš těsné, což se pak časem projeví vůlemi nebo praskáním materiálů. Jak sami vidíte například na nakago, Čínští kováři jsou schopni vytvořit úžasnou, překládanou čepel ze sedmi kusů oceli a pak ji předat někomu, kdo ji znehodnotí vyřezáním nakago úhlovou bruskou. Předběžných a závěrečných úprav tedy bude několik. Proto si jim dovolím věnovat celý následující článek.
