Meče vyrobené z uhlíkové oceli si vyžadují určitou pozornost a péči, protože oproti jiným druhům ocelí, mají sklon k rychlé korozi. Proto je nutno dodržovat několik základních pravidel.

     Údržba meče se netýká pouze údržby čepele, a proto se budu snažit popsat i údržbu ostatních částí meče, v rámci možností a znalostí. Vzhledem k tomu, že mi rukama projde spousta mečů, přinášejících sebou spoustu nejrůznějších problémů, doufám, že tento článek nebude úplně bez hodnoty. Často mi píší zákazníci, ať již proto, že potřebují sami nějakou tu radu nebo se naopak chtějí podělit o své postřehy a nápady. Nerad bych si tyto nápady, které mě samotnému pomáhají, nechával pro sebe a rád bych je alespoň psanou formou předal dál. Chtěl bych upozornit, že vše co zde popíši, se týká replik samurajských mečů a v žádném případě se nevztahuje na Japonské originály, které vyžadují úplně jiný přístup, i druh péče. Způsoby údržby meče a jeho jednotlivých částí jsem se rozhodnul pro lepší přehlednost rozdělit do několika částí.

Čepel

     Údržba čepele je samozřejmě tím nejdůležitějším, z celkové údržby meče. Uhlíková ocel, jak již bylo napsáno výše, je velmi náchylná ke korozi. Proto je třeba ji ochránit před vlhkostí a kyselým prostředím, které vznik koroze podporuje.
      Základní, všeobecně známou poučkou je ta, že se čepele nikdy nedotýkáme holou rukou. Náš pot obsahuje sůl, která způsobuje a urychluje korozi stejně, jako je tomu v případě karosérií automobilů, trpících zimním solením silnic. Proto je třeba při manipulaci s čepelí a jejím ošetřování používat buď erufu (tkaninu dodávanou spolu s čistícími sadami) nebo jinou vhodnou alternativu. Nejpodobnější erufu je asi obyčejná, skládaná gáza, ale s úspěchem lze také používat nějaký starý, bavlněný hadřík. Nejprve bych tedy rád popsal základní postup ošetření meče, za podmínek, kdy je meč určen k dekoraci.

1. Erufu otřeme z čepele zbytky oleje.
2. Uchiko (váčkem s jemně mletým kamenem) poklepeme čepel tak, aby se uvolnil jemný prášek, který následně třeme po čepeli dalším kouskem erufu tak dlouho, až čepel opět získá svůj původní lesk a zbavíme ji například šedého filmu, vzniklého dlouhodobým nepoužíváním čepele.
3. Prášek z uchigumori nanášíme několikrát, vždy na jednu stranu čepele, pak na druhou a nakonec na její hřbet.
4. Po vyleštění a setření prášku z čepele dalším kouskem erufu, naneseme na čepel několik kapek oleje a rovnoměrně rozetřeme. Tloušťka olejového filmu bude přímo úměrná době, kterou meč nebudeme používat, respektive vytahovat z pochvy, ale i při velmi jemném naolejování, vydrží čepel v běžném prostředí bez koroze několik týdnů i měsíců.

     Další postup čištění a údržby repliky samurajského meče, se týká údržby repliky používané pro tameshigiri, především na materiálech obsahujících vodu, tedy máčené rohože a zelený bambus. Základem je v tomto případě nezasouvat meč zpět do saya, pokud je čepel mokrá. To může být především u nácviku technik Iaido poněkud problematické a omezující, proto doporučuji opatřit si náhradní sayu, speciálně pro podobná cvičení. Saya, ve které je meč uchováván, pokud není právě používán, musí být samozřejmě z dobře proschlého dřeva. Originální pochva bývá také často zdobená a vyšší hodnoty, takže každý jistě ocení, pokud se zbytečně neopotřebuje. Nyní ale k samotné údržbě.

1. Meč je třeba kompletně rozebrat, vzhledem k tomu, že voda se může dostat i pod habaki a skrytě na čepel působit, pokud by nebyla odstraněna. Je tedy nutné vyjmout mekugi, sundat tsuku, seppy, tsubu a habaki z čepele.
2. Čepel meče držíme za nakago. Můžeme holou rukou, pokud chceme, aby nakago postupně korodovalo a úroveň koroze odrážela stáří meče. Pokud ne, je lepší nakago zabalit do nějakého bavlněného hadříku, popřípadě jej posléze také nakonzervovat olejem (viz. níže).
3. Erufu otřeme z čepele zbytky oleje.
4. Uchiko (váčkem s jemně mletým kamenem uchigumori) poklepeme čepel tak, aby se uvolnil jemný prášek, který následně třeme po čepeli dalším kouskem erufu tak dlouho, až čepel opět získá svůj původní lesk a zbavíme ji veškerých nečistot .
5. Prášek z uchigumori nanášíme několikrát, vždy na jednu stranu čepele, pak na druhou a nakonec na její hřbet.
6. Po vyleštění a setření prášku z čepele dalším kouskem erufu, naneseme na čepel několik kapek oleje a rovnoměrně rozetřeme. Tloušťka olejového filmu bude přímo úměrná době, kterou meč nebudeme používat, respektive vytahovat z pochvy, ale i při velmi jemném naolejování, vydrží čepel v běžném prostředí bez koroze několik týdnů i měsíců.
7. Často se může voda při používání meče dostat až pod habaki. Stává se to především u mečů s bo-hi, vedoucím až pod habaki. Proto je dobré vyčistit a zbavit nečistot i vnitřek habaki. K tomu se mi nejlépe osvědčily obyčejné tyčinky na čištění uší.

     Pro údržbu meče je možno použít buď speciální, za tímto účelem prodávané sady na čištění nebo jejich alternativy. Není také sada jako sada a také ne každá alternativa je vhodná. Jednotlivé části sad na čištění, stejně jako jejich alternativy, si tedy dovolím popsat trochu podrobněji.

Erufu – tkanina, která bývá součástí sad na čištění, je velmi podobná skládané gáze, jak jsem již uvedl výše. Možná se i o stejný materiál jedná. Ať je to tak či onak, klasická skládaná gáza je velmi vhodnou alternativou. Prodává se sterilně zabalená a neobsahuje tedy nečistoty, kterými bychom mohli čepel poškrábat. Je také poměrně levná a má výborně sací, ale vzhledem ke své struktuře také čistící schopnosti. Můžeme také použít již vzpomínaný bavlněný hadřík, ale v takovém případě je jich třeba mít po ruce vždy několik a často je prát, pokud je chceme používat opakovaně.

Uchiko – Palička uchiko obsahuje jemně mletý prášek z kamene uchigumori. Tolik teorie a informace od prodejců. Ve skutečnosti uchiko obsahuje mastek neboli pudr, což postrádá jakýkoliv smysl pro použití k odstranění nečistot na čepeli samurajského meče. Mastek byl používán například při opravě pneumatik a nanášel se mezi duši a pneumatiku, aby do ní duše lépe vklouzla. My ale potřebujeme naopak něco co zvýší tření a přitom nepoškrábe čepel. Jediné, co mě tedy napadlo je jemně mleté magnesium, které používají například vzpěrači, aby jim neklouzala osa v rukou. Kupodivu je tento prášek opravdu použitelný pro tyto účely a navíc má na rozdíl od běžně prodávaných uchiko jeho použití skutečně nějaký smysl.

Olej – Olejů je už i na našem trhu několik druhů, od několika firem, s nejrůznějším složením. Bohužel často vyjdou velmi draze, ale naštěstí je na trhu spousta kvalitních olejů, určených například pro mazání motorů, které lze jako alternativu bez problému použít. Ze začátku jsem zkoušel nejrůznější oleje, na konzervaci skladových zásob, takže jsem získal určitou představu o jejich vlastnostech a schopnostech. První byly na řadě oleje pro údržbu zbraní, což tak nějak vyplynulo z logiky věci, ale u většiny z nich, i když konzervační a antikorozní vlastnosti byly dobré, docházelo k reakci některých složek s uhlíkovou ocelí a jejímu zešednutí. Někdy se taky objevily na čepeli nejrůznější skvrny, které pak bylo třeba odstranit leštěním.

     Jeden zákazník mi také psal, že používá klasický stolní olej. Na rozdíl od většiny dnešních olejů je přírodní, ale po zaschnutí je prý velmi těžké dostat jej z čepele, což mi potvrdili i další zákazníci.
     Nejvhodnější alternativou se alespoň pro mě nakonec stal čirý, minerální olej, pro mazání šicích strojů. Je totiž bez barvy, zápachu, nevytváří skvrny a v případě potřeby je možné vyrobit si z něj vlastní hřebíčkový (choji) olej, přidáním extraktu, z hřebíčku. V takovém případě je však třeba počítat se snížením konzervačních a antikorozních účinků oleje, i když extraktu je potřeba jen skutečně velmi malé množství.

     Jak sami vidíte, možno najít i několik vhodných alternativ, k jednotlivým částem běžně prodávaných sad pro čištění a údržbu vašeho meče a ušetřit tak nemalé množství peněz. Navíc třeba v případě uchiko i zvýšit jejich fukčnost a účinnost. 

Nakago

     Řap čepele si vyžaduje zvláštní péči. Většinou bývá dosti naolejován již z výroby, ale není vůbec na škodu meč po zakoupení rozebrat a nakago silně naolejovat, nějakou hustší formou oleje. U nakago se nemusíme bát reakce oleje s ocelí, naopak je potřeba, aby byl olej pokud možno co nejtrvanlivější a opravdu dlouhodobě konzervoval, abyste si s řapem nemuseli dělat starosti do budoucna. Řap může být také pokrytý korozí, již při nákupu repliky. Nedoporučuji žádné zásadní zásahy broušením ani leštěním, ale skutečně řap konzervovat v takovém stavu, v jakém se nachází, aby zbytečně nedocházelo k úbytku materiálu a vůlím mezi tsukou a nakago.

Změny teplot

     Meče, které mám uskladněny, jsou pokryty opravdu silnou vrstvou oleje, protože při takovém množství nejsem schopen se o ně starat a udržovat je tak, jako kdybych měl doma 1 nebo 2 meče. Když však přijde zákazník, který preferuje osobní odběr a chce si meče pořádně prohlídnout, musím je samozřejmě oleje zbavit, aby byla vidět např. hamon tak, jak má. Jednou jsem takto za krásného slunného dne nachystal na stůl na zahradě několik mečů k prohlédnutí. Meče tak ležely asi hodinu na stole, na slunci. Když jsem je pak chtěl naolejovat, zjistil jsem, že čepele většiny z nich jsou pokryty jemnou korozí. Vzpomněl jsem si, jak mi jeden ze zákazníků kdysi rozhořčeně volal, že mu meč, ode mě zakoupený zkorodoval, zasunutý v pochvě během dvou dní po zakoupení a já si nedokázal vysvětlit, jak k tomu mohlo dojít. Po této zkušenosti jsem však dospěl k názoru, že pochvy některých mečů, nejsou až tak dokonale vysušené, jak by být měli a obsahují jisté procento vody. Vzhledem k tomu, že jsou několikrát lakované a z pochvy uzavřené mečem nemají páry kam unikat, dojde k vysrážení par, z nahřáté, většinou černě lakované pochvy, která tak přitahuje světlo, na chladnější čepeli. Díky optimálnímu prostředí pro vznik a urychlení koroze, tak může dojít k tomu, k čemu došlo u mého, či zákazníkova meče. Proto velmi doporučuji nevystavovat své meče tak, aby na ně třeba i několik hodin denně svítilo slunce. Samozřejmě se nic stát nemusí, ale může a po několika dnech pak bude velmi těžké korozi odstranit bez nějakého hlubšího zásahu do čepele.
     Podobné problémy lze tak logicky očekávat i v případě postavení meče na okno v zimě, tedy nad topení, případně k jinému zdroji tepla, který na pochvu a meč může takto negativně působit.

S přáním příjemného nákupu,

Eduard Valentík.